E-shop

Sonary

 Sonary, nebo také echoloty jsou přístroje, které se používají pro získání informací o hloubce vody, typu dna nebo objektech ve vodě. Sonar se skládá ze dvou základních částí: přístroje s displejem (vykresluje dno a objekty pod vodou) a sondy (vysílá zvukový signál pod vodu a přijímá odražené signály).Sonary se mezi sebou většinou liší několika málo parametry:

1. Počet frekvencí, které vysílá sonda

2. Úhel záběru sondy

3. Velikost, rozlišení, případně barevnost displeje

4. Cena

Samozřejmě existuje řada dalších parametrů, které mohou být pro konkrétní účel stejně důležité, jako výše uvedené vlastnosti, tyto parametry by však neměly výrazně ovlivňovat použití přístroje. Mezi další parametry patří rozsah externího napájení, možnost propojení s PC nebo jinou elektronikou, maximální a minimální měřitelná hloubka, rozměr a hmotnost přístroje a jiné.

 1. Počet frekvencí, které vysílá sonda

Jednofrekvenční sonary - sonary, ktere prostrednictvim sondy vysilaji signal o frekvenci 200 kHz. Uhel zaberu sondy je obvykle okolo 20°. Úhel záběru je volen tak, aby kombinoval výhody a eliminoval nevýhody širokého nebo úzkého paprsku u dvoufrekvenčních sond.

Dvoufrekvenční sonary - sonda vysila signaly o dvou frekvencich - 50 a 200 kHz. Uhel zaberu sondy je obvykle okolo 45° na frekvenci 50 kHz a okolo 10° na frekvenci 200 kHz. Výhodou úzkého paprsku (10°) je přesnější informace o objektech pod vodou a menší tzv. "mrtvá zóna" v okolí dna, ve které není sonar schopen identifikovat objekt (např. rybu). Výhodou širokého paprsku je větší pokrytí prostoru pod vodou a tím i větší přehled o objektech, které se nemusí nacházet přímo pod lodí. V přístroji je možné zvolit, zda se na displeji budou zobrazovat odrazy úzkého (200 kHz) nebo širokého (50 kHz) paprsku, případně zda přístroj poběží v kombinovaném režimu, kdy společně zobrazuje odrazy obou frekvencí (50 i 200 kHZ).

Úhel záběru určuje, jak široký bude kužel pod lodí, který bude pokryt signálem vyslaným ze sondy. Běžně se dnes setkáváme s úhly záběru 10° (frekvence 200 kHz, dvoufrekvenční sonar), 20° (frekvence 200 kHz, jednofrekvenční sonar) případně 45° (frekvence 50 kHz, dvoufrekvenční sonar).
Úzký záběr 10° pokrývá na dně kruhovou oblast, jejíž průměr je roven 2/10 aktuální hloubky. Na hloubce 5 m tak signál pokrývá na dně kruh o průměru 1 metr. Je to extrémně malá oblast, ale zaručuje to, že získaná data budou dostatečně podrobná a přesnná. Úhel záběru 45° pokrývá na dně kruhovou oblast, jejíž průměr je roven přibližně 2/3 aktuální hloubky. Na hloubce 5 m tak signál pokrývá na dně kruh o průměru 3.5 metru. Data ze širokého záběru sondy dávají lepší přehled o objektech pod vodou.
Nevýhodou širokého paprsku je velká tzv. "mrtvá zóna". Mrtvá zóna je oblast u dna, která není pokryta signálem. Tato oblast vzniká u nerovného dna, kdy sonar detekuje první silný odraz od dna a vykreslí ho jako úroveň dna. Pokud v okruhu pokrytém signálem je např. vyvýšenina, sonar nevyhodnotí jakékoliv objekty (např. ryby), které se nachází pod úrovní takové vyvýšeniny. Takové objekty se nachází v "mrtvé zóně".

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ